§ 1717 · Povinnosť osoby zodpovednej za správu domu spracúvať osobné údaje

Vlastník bytu alebo nebytového priestoru v dome je povinný na svoje náklady byt a nebytový priestor v dome udržiavať v stave spôsobilom na riadne užívanie, najmä včas zabezpečovať údržbu a opravy. Je povinný konať tak, aby pri užívaní, udržiavaní, zmenách, pri prenajatí bytu alebo nebytového priestoru v dome, prípadne jeho časti a pri inom nakladaní s bytom a nebytovým priestorom v dome nerušil a neohrozoval ostatných vo výkone ich vlastníckych, spoluvlastníckych a spoluužívacích práv.

Vlastník bytu alebo nebytového priestoru v dome je povinný odstrániť závady a poškodenia, ktoré na iných bytoch alebo nebytových priestoroch v dome alebo na spoločných častiach domu alebo spoločných zariadeniach domu alebo príslušenstve spôsobil sám alebo osoby, ktoré jeho byt alebo nebytový priestor užívajú.

Vlastník bytu alebo nebytového priestoru v dome je povinný umožniť na požiadanie na nevyhnutný čas a v nevyhnutnej miere vstup do bytu alebo nebytového priestoru zástupcovi spoločenstva, správcovi a osobe oprávnenej vykonávať opravu a údržbu za účelom vykonania obhliadky alebo opravy, ak opravu nezabezpečí sám alebo ak ide o opravu spoločných častí domu alebo spoločných zariadení domu prístupných z jeho bytu alebo montáž a údržbu zariadení na meranie spotreby tepla a vody v byte a nebytovom priestore a odpočet nameraných hodnôt; ak vlastník bytu alebo nebytového priestoru neumožní na požiadanie vstup do bytu, zodpovedá za škody vzniknuté takýmto konaním.

Vlastník bytu alebo nebytového priestoru v dome nemôže vykonávať úpravy bytu alebo nebytového priestoru v dome, ktorými by ohrozoval alebo rušil ostatných v neprimeranom rozsahu alebo by menil vzhľad domu bez súhlasu vlastníkov bytov a nebytových priestorov v dome. Ustanovenia osobitných predpisov nie sú tým dotknuté.13)

Ak vlastník bytu alebo nebytového priestoru v dome svojím konaním zasahuje do výkonu vlastníckeho práva ostatných vlastníkov bytov alebo nebytových priestorov v tomto dome takým spôsobom, že obmedzuje alebo znemožňuje výkon vlastníckeho práva tým, že hrubo poškodzuje byt alebo nebytový priestor, spoločné časti domu, spoločné zariadenia domu, spoločné nebytové priestory, príslušenstvo alebo sústavne narušuje pokojné bývanie ostatných vlastníkov bytov, ohrozuje bezpečnosť alebo porušuje dobré mravy v dome, alebo neplní povinnosti uložené rozhodnutím súdu, môže súd na návrh spoločenstva alebo niektorého vlastníka bytu alebo nebytového priestoru v dome nariadiť predaj bytu alebo nebytového priestoru.

Vlastník bytu alebo nebytového priestoru v dome má právo nahliadať do dokladov týkajúcich sa správy domu alebo čerpania fondu prevádzky, údržby a opráv a robiť si z nich výpisy, odpisy a kópie.

Vlastníci bytov a nebytových priestorov v dome sú povinní umožniť odstránenie nedostatkov zistených kontrolou stavu bezpečnosti technického zariadenia.5a) Ak vlastníci bytov a nebytových priestorov v dome neumožnia odstránenie zistených nedostatkov na technických zariadeniach, zodpovedajú za vzniknuté škody.

Vlastník bytu alebo nebytového priestoru v dome, ktorý stavebne upravuje byt alebo nebytový priestor, je povinný na výzvu umožniť prístup do bytu alebo nebytového priestoru správcovi alebo predsedovi z dôvodu kontroly, či stavebné úpravy neohrozujú, nepoškodzujú alebo nemenia spoločné časti domu alebo spoločné zariadenia domu. Ak vlastník bytu alebo nebytového priestoru v dome neumožní vstup do bytu alebo nebytového priestoru, správca alebo predseda je povinný oznámiť vykonávanie stavebných úprav bytu alebo nebytového priestoru príslušnému stavebnému úradu.

Vlastník bytu je povinný oznámiť bez zbytočného odkladu správcovi alebo spoločenstvu zmeny v počte osôb, ktoré užívajú byt súvisle minimálne počas dvoch mesiacov. Ak vlastník byt neužíva, je povinný oznámiť správcovi alebo spoločenstvu svoju adresu a každú jej zmenu.

Vlastníci bytov a nebytových priestorov, nájomcovia, osoby, ktoré žijú s uvedenými osobami v domácnosti a osoby, ktoré sa zdržiavajú v dome, sú povinné dodržiavať domový poriadok schválený vlastníkmi podľa § 14b ods. 1 písm. s). Za tým účelom je správca alebo spoločenstvo povinné zverejniť domový poriadok na mieste obvyklom na oznamovanie informácií v dome.

Schôdzu vlastníkov zvoláva správca alebo rada podľa potreby, najmenej raz za kalendárny rok, alebo keď o to požiada aspoň štvrtina vlastníkov bytov a nebytových priestorov v dome alebo predseda. Termín konania schôdze vlastníkov musí byť určený tak, aby sa jej mohol zúčastniť čo najväčší počet vlastníkov bytov a nebytových priestorov v dome. Správca alebo rada sú povinní zaradiť hlasovanie o súhlase s inštaláciou nabíjacieho bodu15aa) na najbližšiu schôdzu vlastníkov, ak vlastník bytu alebo nebytového priestoru v dome písomne oznámi správcovi alebo rade záujem o inštaláciu nabíjacieho bodu; ak sa na schôdzi vlastníkov neprijme rozhodnutie, správca alebo rada vyhlásia o tejto veci písomné hlasovanie. Písomné hlasovanie vyhlasuje správca alebo rada podľa potreby, alebo keď o to požiada aspoň štvrtina vlastníkov bytov a nebytových priestorov v dome alebo predseda. O písomnom hlasovaní môžu rozhodnúť vlastníci bytov a nebytových priestorov v dome aj hlasovaním na schôdzi vlastníkov. Schôdza vlastníkov alebo začiatok písomného hlasovania sa musí uskutočniť do 15 dní od doručenia žiadosti predsedu alebo aspoň štvrtiny vlastníkov bytov a nebytových priestorov v dome. Ak správca alebo rada v tomto termíne nekoná alebo sa rada podľa § 7c ods. 6 nezriaďuje, právo zvolať schôdzu vlastníkov alebo vyhlásiť písomné hlasovanie má aspoň štvrtina vlastníkov bytov a nebytových priestorov v dome alebo predseda.

Termín, miesto a program schôdze vlastníkov alebo termín, miesto a otázky písomného hlasovania musia byť vlastníkom bytov a nebytových priestorov v dome oznámené najneskôr sedem dní vopred. Oznámenie o schôdzi vlastníkov alebo oznámenie o písomnom hlasovaní musí byť v listinnej podobe doručené každému vlastníkovi bytu alebo nebytového priestoru v dome, ak zmluva o spoločenstve alebo zmluva o výkone správy neurčí iný spôsob doručenia. Oznámenie o schôdzi vlastníkov alebo písomnom hlasovaní musí byť doručené správcovi alebo predsedovi, ak sa ich rozhodovanie dotýka.

Schôdzu vlastníkov vedie predseda alebo správca, ak vlastníci bytov a nebytových priestorov v dome nerozhodli inak.

Písomné hlasovanie sa uskutočňuje na hlasovacej listine alebo na viacerých listinách, ktoré obsahujú úplné znenie schvaľovaného návrhu, otázky označené poradovými číslami, termín hlasovania, meno a priezvisko vlastníka bytu alebo nebytového priestoru v dome, jeho súhlas alebo nesúhlas vyjadrený vlastnoručným podpisom s uvedením dátumu hlasovania. Podpis vlastníka bytu a nebytového priestoru v dome na hlasovacej listine potvrdia najmenej dvaja overovatelia prítomní pri podpise, ktorí boli zvolení vlastníkmi bytov alebo nebytových priestorov v dome; zmluva o spoločenstve alebo zmluva o výkone správy môže určiť, kedy je potrebné úradné osvedčenie pravosti podpisov pri hlasovaní. Ak vlastník bytu alebo nebytového priestoru v dome nevyznačí svoj názor na hlasovacej listine, je hlas neplatný. Po vykonaní písomného hlasovania správca, predseda, rada alebo zvolený zástupca aspoň jednej štvrtiny vlastníkov bytov a nebytových priestorov v dome zistí výsledok hlasovania za účasti dvoch overovateľov.

Ak pri písomnom hlasovaní vlastník bytu alebo nebytového priestoru v dome prejaví záujem hlasovať elektronicky, vykonanie elektronického hlasovania zabezpečí spoločenstvo alebo správca. Pri elektronickom hlasovaní spoločenstvo alebo správca musí

vykonať všetky opatrenia potrebné na zabezpečenie riadneho a nerušeného priebehu elektronického hlasovania,

prijímať hlasy uplatnené elektronickým hlasovaním odo dňa uverejnenia oznámenia o konaní písomného hlasovania najneskôr do konca termínu určeného na písomné hlasovanie,

potvrdiť bez zbytočného odkladu prijatie hlasu tomu, kto uplatnil svoje hlasovacie právo elektronickým hlasovaním; potvrdenie o prijatí hlasu sa vykoná rovnakým spôsobom ako elektronické hlasovanie.

Na účely elektronického hlasovania vlastník bytu alebo nebytového priestoru v dome oznámi spoločenstvu alebo správcovi svoju elektronickú adresu. Elektronické hlasovanie musí byť vykonané spôsobom,

ktorý umožňuje overiť účasť vlastníkov bytov alebo nebytových priestorov v dome na hlasovaní vylučujúci akúkoľvek zameniteľnosť,

z ktorého je zrejmý a určitý prejav vôle vlastníka bytu alebo nebytového priestoru v dome pri hlasovaní o konkrétnej otázke a

ktorý zabezpečí ochranu hlasovania a jeho výsledkov pred neoprávneným zásahom.

Ak vlastník bytu alebo nebytového priestoru v dome pri písomnom hlasovaní elektronicky hlasuje o jednej veci viackrát, za platný prejav vôle sa považuje elektronické hlasovanie vykonané v rámci písomného hlasovania ako posledné. Ak vlastník bytu alebo nebytového priestoru v dome vykoná svoje hlasovacie právo pri písomnom hlasovaní na hlasovacej listine aj elektronicky, na elektronické hlasovanie sa neprihliada.

Zo schôdze vlastníkov alebo z písomného hlasovania musí byť vyhotovená zápisnica, ktorú spíše správca, predseda, člen rady, zástupca vlastníkov alebo zvolený vlastník bytu alebo nebytového priestoru v dome a podpíšu ju overovatelia. Prílohou zápisnice je originál prezenčnej listiny zo schôdze vlastníkov alebo originál hlasovacej listiny z písomného hlasovania, menný zoznam vlastníkov bytov a nebytových priestorov v dome, ktorí hlasovali elektronicky, ako aj plnomocenstvá a meno, priezvisko a vyjadrenie overovateľa, ktorý odmietol podpísať zápisnicu. Zápisnica musí obsahovať najmä

termín a miesto konania schôdze vlastníkov alebo písomného hlasovania,

odsúhlasený program schôdze vlastníkov a výsledky hlasovania k jednotlivým bodom programu,

znenie prijatých rozhodnutí schôdze vlastníkov,

iné skutočnosti, o ktorých rozhodli vlastníci bytov a nebytových priestorov v dome na schôdzi vlastníkov,

otázky písomného hlasovania a jeho výsledky,

meno, priezvisko a podpisy predsedajúceho, zapisovateľa a overovateľov.

Zápisnicu a výsledok hlasovania schôdze vlastníkov alebo písomného hlasovania musí zverejniť ten, kto schôdzu vlastníkov zvolal alebo vyhlásil písomné hlasovanie, a to do siedmich dní od konania schôdze vlastníkov alebo od skončenia písomného hlasovania spôsobom v dome obvyklým; oznámenie o výsledku hlasovania musí obsahovať dátum jeho zverejnenia. Spôsob zverejňovania, ktorý sa považuje v dome za obvyklý, si vlastníci bytov a nebytových priestorov v dome upravia v zmluve o spoločenstve alebo zmluve o výkone správy. Ak aspoň štvrtina vlastníkov bytov a nebytových priestorov v dome zvolala schôdzu vlastníkov alebo vyhlásila písomné hlasovanie, originál zápisnice a výsledok hlasovania schôdze vlastníkov alebo výsledok písomného hlasovania musí predsedovi spoločenstva alebo správcovi doručiť poverený zástupca vlastníkov bytov a nebytových priestorov v dome do siedmich dní od konania schôdze vlastníkov alebo od skončenia písomného hlasovania.

Platné rozhodnutia sú záväzné pre všetkých vlastníkov bytov a nebytových priestorov v dome. Zmluvy a ich zmeny schválené vlastníkmi sú záväzné pre všetkých vlastníkov bytov a nebytových priestorov v dome, ak ich za vlastníkov bytov a nebytových priestorov v dome podpísala nimi poverená osoba.

Prehlasovaný vlastník bytu alebo nebytového priestoru v dome má právo obrátiť sa do 30 dní od oznámenia výsledku hlasovania na súd, aby vo veci rozhodol, inak jeho právo zaniká. Ak sa vlastník bytu alebo nebytového priestoru v dome nemohol o výsledku hlasovania dozvedieť, má právo obrátiť sa na súd najneskôr do troch mesiacov od oznámenia výsledku hlasovania, inak jeho právo zaniká. Prehlasovaný vlastník bytu alebo nebytového priestoru v dome sa môže zároveň na príslušnom súde domáhať dočasného pozastavenia účinnosti rozhodnutia vlastníkov bytov a nebytových priestorov podľa osobitného predpisu.15a) Pri rovnosti hlasov, alebo ak sa potrebná väčšina podľa § 14b nedosiahne, rozhoduje na návrh ktoréhokoľvek vlastníka bytu alebo nebytového priestoru v dome súd.

Práva a povinnosti zo zodpovednosti za vady a za škody voči zhotoviteľovi domu prechádzajú z pôvodného vlastníka domu na vlastníkov bytov a nebytových priestorov v dome.

Právne úkony týkajúce sa domu, spoločných častí domu a spoločných zariadení domu, príslušenstva a pozemku zaväzujú všetkých vlastníkov bytov a nebytových priestorov v dome. Správca a spoločenstvo zodpovedajú za záväzky vzniknuté pri výkone správy domu až do výšky splatených úhrad za plnenia alebo do výšky zostatku fondu prevádzky, údržby a opráv v príslušnom dome. Ak tieto záväzky nie sú kryté zaplatenými úhradami za plnenia alebo úhradami preddavkov do fondu prevádzky, údržby a opráv, vlastník bytu a nebytového priestoru v dome zodpovedá za záväzky nad rámec zaplatených úhrad za plnenia alebo preddavkov do fondu prevádzky, údržby a opráv v rozsahu svojho spoluvlastníckeho podielu podľa § 5 ods. 1 písm. b).

Správca alebo spoločenstvo je oprávnené na účely správy domu spracúvať osobné údaje vlastníkov bytov a nebytových priestorov v dome v rozsahu meno, priezvisko, dátum narodenia, rodné číslo, adresa trvalého alebo prechodného pobytu, číslo bytu, telefónne číslo, elektronická adresa, číslo účtu a kód banky. Správca alebo spoločenstvo je oprávnené na účel ochrany majetku vlastníkov bytov a nebytových priestorov v dome zverejňovať zoznam vlastníkov bytov a nebytových priestorov v dome, ktorí majú úhrnnú výšku nedoplatkov na preddavkoch do fondu prevádzky, údržby a opráv domu a na úhradách za plnenie aspoň vo výške trojnásobku ich aktuálneho mesačného určenia. V zozname sa uvedie meno a priezvisko vlastníka bytu alebo nebytového priestoru v dome a suma nedoplatku na preddavkoch do fondu prevádzky, údržby a opráv domu alebo na úhradách za plnenie. Zoznam sa zverejňuje na mieste obvyklom na oznamovanie informácií v dome.

Správca alebo predseda je povinný zabezpečiť odstránenie chyby alebo poruchy technického zariadenia, ktoré boli zistené kontrolou stavu bezpečnosti technického zariadenia,5a) ak bezprostredne ohrozujú život, zdravie alebo majetok, a to aj bez súhlasu vlastníkov bytov a nebytových priestorov v dome. Správca alebo predseda je povinný zabezpečiť aj bez súhlasu vlastníkov bytov a nebytových priestorov v dome odstránenie chyby, poruchy alebo poškodenia spoločných častí domu, spoločných zariadení domu a príslušenstva, ak bezprostredne ohrozujú život, zdravie alebo majetok.

Spoločenstvo a správca sú povinní

evidovať a uchovávať všetky prijaté rozhodnutia vlastníkov bytov a nebytových priestorov v dome vrátane zápisníc zo zhromaždení, schôdzí vlastníkov a výsledkov písomných hlasovaní vrátane hlasovacích listín,

viesť zoznam a dokumentáciu súdnych sporov týkajúcich sa domu,

priebežne aktualizovať evidenciu rozhodnutí vlastníkov bytov a nebytových priestorov v dome; predseda alebo správca zodpovedá aj za správnosť evidencie,

umožniť vlastníkovi bytu a nebytového priestoru v dome na požiadanie nahliadnuť do dokladov týkajúcich sa správy domu alebo čerpania fondu prevádzky, údržby a opráv, robiť si z nich výpisy, odpisy a kópie alebo môžu na náklady vlastníka bytu a nebytového priestoru v dome vyhotoviť z nich kópie; pri poskytovaní týchto informácií je predseda alebo správca povinný zabezpečiť ochranu osobných údajov podľa osobitného predpisu,12f)

uplatňovať práva vlastníkov bytov a nebytových priestorov v dome vyplývajúce zo zodpovednosti za vady domu, spoločných častí domu, spoločných zariadení domu, spoločných nebytových priestorov, príslušenstva, pozemku zastavaného domom a priľahlého pozemku voči tretím osobám.

Ak zaniká zmluva o spoločenstve alebo zmluva o výkone správy alebo ak správca alebo spoločenstvo končia svoju činnosť, je doterajšie spoločenstvo alebo doterajší správca povinný najneskôr v deň zániku zmluvy alebo v deň skončenia činnosti predložiť vlastníkom bytov a nebytových priestorov v dome správu o svojej činnosti týkajúcej sa tohto domu a previesť zostatok majetku vlastníkov na účtoch v banke na nový účet domu zriadený novým správcom alebo novým spoločenstvom. Doterajšie spoločenstvo alebo doterajší správca sú zároveň v rovnakej lehote povinní odovzdať novému správcovi, predsedovi založeného spoločenstva alebo na tento účel poverenému vlastníkovi bytu alebo nebytového priestoru v dome celú dokumentáciu týkajúcu sa správy domu, najmä dodávateľské zmluvy, pracovné zmluvy a poistné zmluvy, účtovné doklady, technickú dokumentáciu domu, vyúčtovania úhrad za plnenia a vyúčtovania fondu prevádzky, údržby a opráv, zápisnice a rozhodnutia vlastníkov bytov a nebytových priestorov v dome, ako aj ďalšie dokumenty nevyhnutne potrebné na riadny výkon správy domu novou osobou.

Spoločenstvo a správca sú povinní vykonávať správu domu samostatne v mene a na účet vlastníkov bytov a nebytových priestorov v dome. Spoločenstvo a správca vo vlastnom mene zastupujú a konajú na účet vlastníkov bytov a nebytových priestorov v dome pred súdom a iným orgánom verejnej moci; toto zastupovanie trvá, ak sa v konaní pred súdom alebo iným orgánom verejnej moci nepreukáže rozpor záujmov spoločenstva alebo správcu so záujmom zastupovaných vlastníkov bytov a nebytových priestorov v dome.

Spoločenstvo a správca zastupujú v konaní pred súdom a iným orgánom verejnej moci aj vlastníkov bytov a nebytových priestorov v dome,

proti ktorým smeruje návrh na začatie konania podaný prehlasovaným vlastníkom bytu alebo nebytového priestoru v dome, návrh na začatie konania o zdržanie sa výkonu záložného práva alebo zákaz výkonu záložného práva podaný iným vlastníkom bytu alebo nebytového priestoru v dome,

ktorí sa domáhajú úhrady dlhu alebo plnenia inej povinnosti vlastníkom bytu alebo nebytového priestoru v dome.

### 26 Cdo 78/2025-152

## ČESKÁ REPUBLIKA

# ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Romana Šebka, Ph.D. a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobce **R. O.,** zastoupeného Mgr. Matějem Komárkem, advokátem se sídlem v Praze 5, Drtinova 372/24, proti žalovanému **Společenství vlastníků jednotek XY**, zastoupenému JUDr. Martinem Krylem, advokátem se sídlem v Praze 4, U Zámeckého parku 815/19, o zpřístupnění dokumentů, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 20 C 142/2023, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 8. 2024, č. j. 14 Co 248/2024-94, takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 9. 8. 2024, č. j. 14 Co 248/2024-94, **se mění** takto: Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 13. 3. 2024, č. j. 20 C 142/2023-49, se v napadeném výroku I, odrážce první, o uložení povinnosti žalovanému „umožnit žalobci nahlížení do bankovních výpisů žalovaného za období od února 2021 do května 2023“, a ve výroku II potvrzuje.

Odůvodnění:

Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalovanému (Společenství vlastníků jednotek XY – dále též jen „společenství vlastníků jednotek“ či „společenství“) povinnost umožnit mu nahlédnout do a) bankovních výpisů žalovaného za období od února 2021 do května 2023, b) veškeré dokumentace, kterou žalovaný shromáždil za účelem zjištění obvyklé či adekvátní úplaty za pronájem společných částí domu, c) účetních a daňových dokladů vystavených M. K. vůči žalovanému včetně příloh, a d) dokumentace k trestnímu oznámení podanému žalovaným dne 7. 2. 2023 včetně oznámení příslušného orgánu činného v trestním řízení o opatřeních učiněných v návaznosti na něj, a pořídit si kopie těchto dokladů vlastními prostředky.

Obvodní soud pro Prahu 6 (soud prvního stupně) částečným rozsudkem ze dne 13. 3. 2024, č. j. 20 C 142/2023-49, uložil žalovanému povinnost umožnit žalobci nahlížení do bankovních výpisů žalovaného za období od února 2021 do května 2023 a dokumentace k trestnímu oznámení podanému žalovaným dne 7. 2. 2023, včetně oznámení příslušného orgánu činného v trestním řízení o opatřeních učiněných v návaznosti na něj (výrok I), a vyslovil, že o zbývající části nároku a o náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v konečném rozsudku (výrok II).

Na základě odvolání žalovaného Městský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 9. 8. 2024, č. j. 14 Co 248/2024-94, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I v bodu „žalovaný je povinen umožnit žalobci nahlížení do bankovních výpisů žalovaného za období od února 2021 do května 2023“ změnil tak, že uložil žalovanému povinnost „umožnit žalobci nahlížení do bankovních výpisů žalovaného za období od února 2021 do května 2023 s anonymizací tak, aby z nich nebylo zřejmé číslo bankovního účtu a kód banky“.

Odvolací soud vyšel ze zjištění soudu prvního stupně, podle nichž je žalobce společně s

H. O. evidován jako vlastník jednotky č. 183/1 v domě č. p. XY v katastrálním území XY, obci XY. Místo žádaných výpisů z bankovních účtů poskytl žalovaný žalobci tabulku vytvořenou v aplikaci Excel. Dne 2. 6. 2023 odpověděl žalovaný na výzvu žalobce k poskytnutí dokumentů ze dne 26. 4. 2023 tak, že veškeré dostupné informace mu již poskytl v odpovědi ze dne 12. 5. 2023, kromě výpisů z bankovních účtů, které odmítá předložit i nadále, neboť obsahují osobní údaje. Podle čl. I odst. 3 stanov žalovaného (dále též jen „stanovy společenství“) je žalovaný právnickou osobou založenou za účelem správy mimo jiné domu, v němž se nachází bytová jednotka žalobce. Člen společenství vlastníků má právo zejména nahlížet do smluv, do účetních knih a ostatních dokladů týkajících se činnosti společenství a na svůj náklad žádat o pořízení kopie, opisu či výpisu z těchto dokladů [čl. VIII odst. 1 písm. f) stanov společenství].

Po právní stránce vyložil, že účetními doklady jsou i bankovní výpisy dokumentující platby na úkor a ve prospěch společenství vlastníků, že právo vlastníka jednotky pořizovat si na svůj náklad výpisy, opisy a kopie dokumentů bylo do § 1179 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. z.“), doplněno jeho novelizací provedenou zákonem č. 163/2020 Sb., tj. již za účinnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. 4. 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů, dále též jen „nařízení GDPR“). Důvodová zpráva k této novelizaci uvádí, že společenství vlastníků jednotek bude zpracovávat osobní údaje členů společenství v nezbytně nutném rozsahu pro naplnění účelu správy domu a souvisejících činností. Podle čl. 6 odst. 1 písm. c) nařízení GDPR je pak zpracování zákonné, pokud je nezbytné pro splnění povinnosti, která se na správce vztahuje, a pouze v odpovídajícím rozsahu. Dále z důvodové zprávy k § 1179 o. z. vyplývá, že toto subjektivní právo lze uplatnit jen při poctivém dodržování

dobrých mravů se zřetelem k obecně přijímaným zvyklostem soukromého života. Ve smyslu výše uvedeného je podle odvolacího soudu třeba respektovat též bankovní tajemství, jímž jsou chráněny služby bank (zřizování a správa bankovních účtů), a zájem na ochraně práv a svobod osob podle § 6 odst. 2 písm. g) zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů. Dovodil proto, že pro účely § 1179 o. z. jsou údaje o názvu banky a čísle bankovního účtu již nad úrovní odpovídajícího a nezbytného rozsahu zpracování osobních údajů a jejich vyžadování žalobcem od žalovaného je v rozporu se zvyklostmi soukromého života; bankovní výpisy budou pro účel kontroly ve smyslu § 1179 o. z. dostatečně identifikovány jménem a bydlištěm členů společenství, resp. třetích osob, poskytujících či přijímajících platby od žalovaného. Již tato informace (jméno vlastníka účtu) „odpovídajícím způsobem umožní naplnit účel ustanovení § 1179 o. z.“. Cílem práva zakotveného v § 1179 o. z. je výhradně kontrola hospodaření společenství vlastníků. Odvolací soud nepřisvědčil úvaze soudu prvního stupně, že žalobce nemusí prokázat účel ani uvést důvod, pro nějž se chce s dokumenty seznámit. Naopak zdůraznil, že účel nahlížení je stěžejní pro posouzení, zda žalobce nepostupuje vůči žalovanému šikanózně (v této souvislosti odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 26 Cdo 13/2019). Žalobce přitom legitimní důvod identifikoval, a to coby podezření z nekalých praktik mezi žalovaným a nájemcem nebytových prostor „společností Simply Wood“. Uvedl, že v tomto směru je nerozhodné, že žalobce nezpochybňoval výsledky hospodaření, resp. schválené účetní závěrky za roky 2021 a 2022, a uzavřel, že výkon práva žalobce nepředstavuje zneužití práva. Z vyložených důvodů rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu změnil tak, že uložil žalovanému povinnost umožnit žalobci nahlížení do bankovních výpisů žalovaného za období od února 2021 do května 2023 s anonymizací tak, aby z nich nebylo zřejmé číslo bankovního účtu a kód banky. Dále dodal, že požadavek žalovaného uplatněný v odvolacím řízení, aby soud uložil žalobci zaplatit náklady na anonymizaci, je novým návrhem, který je v odvolacím řízení nepřípustný; navíc tato povinnost žalobce „vyplývá přímo z čl. VIII odst. 1 písm. f) stanov“.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce (dále též jen „dovolatel“) dovolání. Dovozuje jeho přípustnost podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), s tím, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, jež v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. Namítá nesprávnost závěru odvolacího soudu, že není oprávněn jako člen společenství vlastníků „seznamovat se s dokumenty společenství vlastníků jednotek ve stejném rozsahu, jako jsou tyto dokumenty společenstvím vlastníků jednotek vedeny, resp. ve stejném rozsahu, jako se s nimi seznamují členové statutárního orgánu“. Dle dovolatele výpis z bankovního účtu musí být dokladem, který je v případě kontroly hospodaření nutné kontrolující osobě předložit. Jde o základní dokument, podávající „důkaz o provedené transakci“; slouží proto ke kontrole hospodaření společenství. Plnění povinnosti společenství dle § 1179 o. z. (v dané věci navíc stanovy společenství upravují toto právo člena šířeji) nařízení GDPR nebrání, vůči členu společenství nejde ze strany společenství o zpracování informací, společenství má zákonnou licenci zpracovávat osobní údaje v rozsahu nezbytném pro svou činnost. Řádná a úplná kontrola hospodaření činnosti společenství vlastníků jednotek jeho členy vyžaduje, aby v rozsahu, v jakém společenství informace zpracovává, je též poskytlo svému členu ke kontrole. Argumentace odvolacího soudu zájmem na ochraně práv a svobod osob podle § 6 odst. 2 písm.

zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, jakož i poukazem na bankovní tajemství, je zde nepřiléhává, žalovanému možnost odmítnout splnění povinnosti dle § 1179 o. z. nedává. Ze strany žalobce nejde o zneužití práva, ostatně ani soudy nebylo shledáno, proto není

jeho právo nahlédnout do dokladů namístě jakkoliv omezit. Speciální povaha společenství vlastníků jednotek „musí být reflektována i ve vztahu k samotným vlastníkům, kteří musí mít v podstatě neomezenou možnost kontroly hospodaření“. Není tu rozdíl mezi postavením statutárního orgánu a člena společenství. Informace poskytované za popsaným účelem společenstvím musí být „určité, srozumitelné a úplné, aby podávaly dostatečný obraz o skutečnosti“. To vyžaduje též poskytnutí údaje o názvu banky a čísle bankovního (proti)účtu ve výpise z bankovního účtu společenství. Současně se domáhá odpovědi na otázku, zda společenství vlastníků jednotek při plnění povinnosti dle § 1179 o. z. může vyžadovat uhrazení nákladů na anonymizaci údajů v dokumentech předávaných vlastníkovi jednotky nebo obecně jakýchkoliv nákladů spojených se splněním této své povinnosti. Odvolací soud měl také ve svém rozsudku při jím zvoleném řešení tuto otázku upravit. Dle dovolatele by „se splněním samotné povinnosti dle § 1179 o. z. jakékoli náklady spojeny být neměly, a to ani v případě, že bude tato povinnost jakýmkoli způsobem modifikována, například právě možností (nutností) anonymizace určitých údajů“. Tyto náklady je třeba oddělit od nákladů, které mohou vzniknout při požadavku na pořízení výpisů, opisů nebo kopií písemností. Navrhuje proto změnu rozsudku odvolacího soudu tak, že rozsudek soudu prvního stupně bude v odvoláním napadeném rozsahu potvrzen, neboť dosavadní výsledky řízení ukazují, že je možné o věci rozhodnout.

Žalovaný považuje rozsudek odvolacího soudu za správný. Anonymizace údajů o bankovních (proti)účtech ve výpisech z bankovního účtu žalovaného je zcela namístě, v souladu s ochranou práv třetích osob. Právo žalobce dle § 1179 o. z. tím nebude „nikterak omezeno ani vyprázdněno“. Poukazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3704/2009, podle něhož (obdobně) právo společníka (společnosti s ručením omezeným) na poskytování informací a zpřístupnění dokladů společnosti není zcela neomezené, ale zahrnuje pouze ty doklady a informace, které jsou potřebné k tomu, aby společník získal rozumný přehled o záležitostech společnosti. Člen statutárního orgánu společenství vlastníků jednotek má oproti vlastníku jednotky povinnost jednat s péčí řádného hospodáře a vykonávat svou funkci s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí; to zahrnuje i povinnost mlčenlivosti o důvěrných informacích získaných v rámci výkonu své funkce. Žalobce k naplnění svého práva dle § 1179 o., z., k naplnění jeho účelu „nepotřebuje znát čísla bankovních účtů a kódů bank ostatních vlastníků jednotek“ (a třetích osob). O otázce hrazení nákladů na provedení anonymizace údajů o bankovních účtech pak odvolací soud nerozhodoval. Navíc tyto náklady lze „zcela bez pochyby podřadit pod náklady na pořízení výpisů, opisů a kopií“. Navrhuje proto dovolání žalobce odmítnout, případně zamítnout.

Nejvyšší soud jako soud dovolací po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, subjektem k tomu oprávněným – účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatele (§ 241 odst. 1 a 4 o. s. ř.), se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání.

Dovolací soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu zásadně vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. § 242 odst. 3 o.s.ř.); vyplývá z toho mimo jiné, že při zkoumání přípustnosti dovolání dle § 237 o. s. ř. může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil.

Napadený rozsudek odvolacího soudu závisí mimo jiné (je založen) na hmotněprávní otázce (vytčené dovolatelem) obsahu a rozsahu práva vlastníka jednotky ověřit si u osoby odpovědné za správu domu, jak hospodaří a jak dům nebo pozemek spravuje, jde-li o jeho realizaci formou nahlížení do k tomu příslušných dokladů. Tato otázka dosud nebyla v

rozhodování dovolacího soudu vyřešena; proto je dovolání přípustné a též opodstatněné.

Podle § 1179 o. z. vlastník jednotky má právo seznámit se, jak osoba odpovědná za správu domu hospodaří a jak dům nebo pozemek spravuje. U této osoby může vlastník jednotky nahlížet do smluv uzavřených ve věcech správy, jakož i do účetních knih a dokladů, a pořizovat si z nich výpisy, opisy a kopie.

Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 26 Cdo 13/2019, vyložil, že právo vlastníka jednotky je v § 1179 o. z. vyjádřeno ve dvou polohách; vlastník jednotky má právo ověřit si nejen to, jak jsou dům a pozemek spravovány, nýbrž i to, jak osoba odpovědná za správu při správě domu a pozemku hospodaří. Jde však přece jen o obecně upravené právo, jehož způsob výkonu mohou především určit stanovy společenství vlastníků jednotek a v případě domu, v němž toto společenství nevzniklo, pravidla pro správu domu obsažená v prohlášení o rozdělení domu na jednotky nebo ve smlouvě o výstavbě. Toto subjektivní právo lze uplatnit jen při poctivém dodržování dobrých mravů se zřetelem k zažitým (obecně přijímaným) zvyklostem a zjevnému zneužití práva nelze poskytnout ochranu; to platí i pro osobu odpovědnou za správu domu a pozemku.

V § 1179 větě druhé o. z. jde o široce koncipované právo nahlížet do smluv ve věcech správy, dále do účetních knih a dokladů, přičemž je namístě, aby toto právo bylo konkretizováno v prohlášení nebo ve stanovách společenství vlastníků jednotek tak, aby bylo jednoznačné, co se rozumí nahlížením do těchto dokumentů společenství.

V poměrech dané věci bylo z hlediska skutkového zjištěno (správnost skutkových zjištění není namítána a dovolacímu přezkumu nepodléhá), že toto právo bylo konkretizováno ve stanovách žalovaného tak, že člen společenství vlastníků má právo zejména nahlížet do smluv, do účetních knih a ostatních dokladů týkajících se činnosti společenství a na svůj náklad žádat o pořízení kopie, opisu či výpisu z těchto dokladů [čl. VIII odst. 1 písm. f) stanov společenství].

Z důvodové zprávy k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (konsolidované znění) ze dne 3. 2. 2012 (dále též jen „důvodová zpráva“), se k výkladu ustanovení § 1179 o. z. podává, že „vlastník jednotky má právo ověřit si, jak jsou dům a pozemek spravovány a jak se při správě domu hospodaří. I to vyplývá z jeho právního postavení jako spoluvlastníka společné věci. Je samozřejmé, že ani práva stanovená v tomto ustanovení nemůže vlastník jednotky vykonávat kdykoli. Způsob jejich výkonu mohou především určit pravidla pro správu domu obsažená v prohlášení o rozdělení domu na jednotky nebo ve smlouvě o výstavbě, anebo stanovy společenství vlastníků. V případě, že takto určen nebude, uplatní se obecná pravidla stanovená pro soukromý styk. Zejména jde o zásady, že subjektivní právo lze uplatnit jen při poctivém dodržování dobrých mravů se zřetelem k zvyklostem soukromého života a že se zjevnému zneužití práva odnímá právní ochrana. To přirozeně platí i pro druhou stranu – ani osoba odpovědná za správu domu nesmí určit pro výkon práv vlastníka jednotky způsob tak omezující, aby výkon práva vlastníku jednotky hrubě ztížila nebo v podstatě vyloučila“.

Z důvodové zprávy k novele zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, provedené zákonem č. 163/2020 Sb. ze dne 4. 2. 2019 se k novelizovanému § 1179 o. z. uvádí, že „navržená právní úprava zpřesňuje oprávnění vlastníka k nahlížení do dokumentů osoby odpovědné za správu domu a pozemku, jelikož výslovně stanoví možnost pořízení jejich výpisů, opisů a kopií. Vlastník jednotky má právo na pořízení výpisů, opisů a kopií na svůj náklad. Stávající praxe ukazuje na problém, kdy se vlastník nemůže domoci vydání kopií prokazujících či vyvracejících správnost hospodaření osoby odpovědné za správu domu a pozemku, a to ani na

svůj náklad, pokud uvedené oprávnění neplyne přímo ze stanov. Toto právo tak nutně vyžaduje iniciaci soudních sporů, kterým ale lze v budoucnu po zavedení tohoto zpřesnění předejít“.

Smyslem oprávnění vlastníka jednotky dle § 1179 o. z. je umožnit mu přesvědčit se, jak osoba odpovědná za správu domu a pozemku hospodaří a dům a pozemek spravuje; zda tak činí v souladu s oprávněnými zájmy a potřebami vlastníků jednotek, s péčí řádného hospodáře, s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí (srov. pro výkon funkce člena voleného orgánu společenství vlastníků jednotek § 159 odst. 1 o. z.).

Vlastník jednotky zde přitom má ─ již vzhledem ke svému vlastnictví jednotky a spoluvlastnictví domu a pozemku, jichž se toto hospodaření a správa týkají ─ k těmto otázkám silný a úzký vztah. Jinými slovy má na nich významný právní zájem; jde zde mj. o otázku jeho vlastnictví, jeho odpovědnosti za dluhy spojené s takovým hospodařením či správou, nebo ručení za dluhy společenství vlastníků jednotek, jehož je ze zákona členem (srov. § 1192, § 1194 odst. 2

o. z.).

Proto musí být rozsah a obsah oprávnění vlastníka jednotky dle § 1179 o. z. vykládán tak, aby mu tento právní zájem umožnil náležitě prosadit; náležité prosazení práva kontroly hospodaření a správy vlastníkem jednotky je zde prostředkem ochrany jeho práv a právem chráněných zájmů. Takový závěr plyne též z obsahu výše citovaných důvodových zpráv.

Z hlediska rozsahu a obsahu (podoby) písemností (dokumentů) osoby odpovědné za správu domu a pozemku vznikajících v souvislosti s jejím hospodařením a správou domu a pozemku, do nichž má vlastník jednotky právo nahlédnout, je třeba vždy zodpovědět otázku, jak tyto písemnosti mohou vlastníku jednotky přispět k řádné kontrole (zodpovězení otázky vztahující se k) hospodaření této osoby a správě domu a pozemku. Jde o věcný vztah takových písemností k uvedeným oblastem.

Dovolací soud zastává názor, že výpisy z účtu u banky společenství vlastníků jednotek, jehož je vlastník jednotky ze zákona členem a jež spravuje dům a pozemek a hospodaří se svým majetkem pro účely takové správy (srov. § 1194 odst. 2 věta prvá, § 1195 odst. 1 o. z.), jsou takovými písemnostmi (dokumenty), jež mají značnou vypovídací hodnotu nejen ve vztahu k tomu, jak jsou dům a pozemek spravovány, nýbrž především rovněž ohledně toho, jak společenství vlastníků jednotek (coby osoba odpovědná za správu při správě domu a pozemku) hospodaří.

Současně pro náležité prosazení práva kontroly hospodaření a správy domu a pozemku vlastníkem jednotky je nezbytné, aby k nim měl vlastník jednotky přístup (mohl do nich nahlédnout) v takové podobě (a informační úrovni, hodnotě), v jaké je má k dispozici právě společenství vlastníků jednotek; jinými slovy nikoliv v podobě „pro něj“ limitované, informačně omezené. Jen při možnosti vyhodnocení všech těch informací, jež se z nich podávají (jež poskytují) společenství vlastníků jednotek pro účely výkonu správy domu a pozemku a hospodaření, může takovou kontrolu vlastník jednotky provést úplným a řádným způsobem. Takovou potřebnou informací je přitom též údaj o čísle bankovního (proti)účtu a kódu banky, na nějž a z nějž jsou z bankovního účtu společenství prováděny peněžní transakce.

Uvedené zákonné oprávnění vlastníka jednotky je pak v souladu s článkem 6 odst. 1 písm. c) nařízení GDPR ─ ze strany společenství stále jde o zpracování v odpovídajícím rozsahu nezbytné pro splnění její právní povinnosti dle § 1179 o. z. Již proto též nejde o neoprávněný zásah do práva na ochranu osobních údajů jiných osob.

Vlastník jednotky je samozřejmě s takto obdrženými informacemi povinen nakládat v souladu s účelem, za kterým je obdržel, a při šetření práv a oprávněných zájmů jiných osob. Je vhodné, aby povinnost mlčenlivosti nahlížejícího vlastníka jednotky ve vztahu ke třetím osobám o údajích, které zjistil, byla upravena ve stanovách společenství vlastníků jednotek.

Ze shora uvedeného vyplývá, že napadený rozsudek odvolacího soudu není již z pohledu těchto uplatněných dovolacích námitek správný (neobstojí). Dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci (§ 241a odst. 1 o. s. ř.) dovolatel použil opodstatněně.

Ohledně dovolací námitky právního posouzení, „zda společenství vlastníků jednotek při plnění povinnosti dle § 1179 o. z. může vyžadovat uhrazení nákladů na anonymizaci údajů v dokumentech předávaných vlastníkovi jednotky nebo obecně jakýchkoliv nákladů spojených se splněním této své povinnosti“, se sluší dodat, že na ní napadený rozsudek dovolacího soudu nezávisí (není založen). S ohledem na výše uvedené závěry dovolacího soudu se tato otázka stala rovněž obsolentní.

Jelikož dovolací soud shledal podmínky pro jeho změnu (dosavadní výsledky řízení ukazují, že je možné o věci rozhodnout), napadený rozsudek odvolacího soudu bez jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) změnil [§ 243d odst. 1 písm. b) o. s. ř., ve spojení s § 243f odst. 4

o. s. ř.)] tak, že rozsudek soudu prvního stupně se v napadeném výroku I, odrážce první, o uložení povinnosti žalovanému „umožnit žalobci nahlížení do bankovních výpisů žalovaného za období od února 2021 do května 2023“, a v závislém výroku II (jenž odpovídá § 152 odst. 2 věta druhá o. s. ř. za situace, kdy rozsudek soudu prvního stupně je částečným rozsudkem), potvrzuje.

Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

### V Brně dne 12. 3. 2025

JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu